Založit novou webovou stránku nebo e-shopChci nový web
EnglishFrenchGermanItalianRussianSpanish

                                            

                                                        Čas                                              Předpověď počasí                            Vaše PC
                IP

 


Historie sboru


 

Pokud Vás nezajímá celá historie, tak si vyberte podle časového úseku, který Vás nejvíce zajímá:

Založení sboru (1887 - 1923)

Vznik hasičského domu (1924 - 1937)

Těžká léta (1938 - 1944)

Radostné dny osvobození (1945)

A léta plynula (1946 - doposud)

Seznam starostů a předsedů od vzniku hasičského sboru ve Čkyni

Seznam velitelů hasičského sboru ve Čkyni


 

Založení sboru

„Vesnička naše stulena v klínu hor, po staletí dřímala klidný sen. Snad snila o dnech své dávno již zašlé slávy, kdy čítána byla do řady městeček království českého, kteréžto právo urváno jí bylo urváno neznámým způsobem v bouřlivých dobách třicetileté války"

Tak poeticky začíná pamětní kniha sboru dobrovolných hasičů ve Čkyni. Tato kronika byla založena roku 1925 a tehdejším jejím kronikářem byl řídící učitel Jan Vejšický.

Historie vzniku dobrovolných hasičských sborů sahá však již do druhé poloviny 19. století. Historické prameny uvádějí, že první český sbor dobrovolných hasičů na našem prachatickém okrese byl ustaven ve Zdíkově již v roce 1878. Dalším nejstarším hasičským sborem, jehož počátky sahají až do roku 1883, je sbor v Husinci. V pozdějších letech vznikly sbory ve Lhenicích, Netolicích a roku 1887 byl založen náš hasičský sbor ve Čkyni.

Veliký požár roku 1885, kterému padlo za oběť mnoho hospodářských usedlostí, vyvolal v prvé řadě potřebu založení sboru dobrovolných hasičů. Ještě téhož roku byla koupena stříkačka, která se neosvědčila, a proto byla vrácena. Stará obecní stříkačka byla místními řemeslníky opravena a pak svému účelu vyhovovala.

Pokus o založení hasičského sboru se napoprvé nepodařil, ale vzdor tomu cestu k němu přece jen proklestil a usnadnil.

V dalším roce 1886 bylo zvoleno zařizující komité. Po několika schůzích navrhlo stanovy sboru ke schválení. Dle výnosu c. k. místodržitelství ze dne 27. 2. 1887 č. 13458 a  okresního hejtmanství ze dne 5. 3. 1887, č. 3801, byly schváleny první stanovy sboru.

Obecní výbor se usnesl převzít náklad na výzbroj celého sboru, čímž odpadly starosti o hmotné zabezpečení sboru.

V polovině června (12. 6. 1887) konal sbor společně se živnostenským spolkem zdařilou vycházku do Bohumilic, jejímž účelem, vedle pobavení, byla též propagace hasičské ideje. V Bohumilicích dosáhla skutečného ohlasu a zakrátko na to, v roce 1888, byl hasičský sbor v této blízké obci založen.

Dne 17. 7. 1887 byli členové s hasičským výcvikem řádně seznámeni, a proto byla provedena definitivní volba vedoucích.

Zvoleni:

                Jan Stříteský – velitelem

                Karel Podhrázský – náčelníkem lezců

                Jan Chval – náčelníkem stříkačů

                František Kuryl – četařem lezců

                Vojtěch Hůle – četařem stříkačů

Tímto dnem se ujali funkcí nově zvolení funkcionáři a sbor počal ve skutečnosti existovat.

Dne 8. 8. 1887 byla konána ve školní budově první valná hromada, na níž byli zvoleni:

                Josef Martan – starostou sboru

                Prokop Kuneš – místostarostou a pokladníkem

                Jan Koutský – jednatelem

                Jan Stříteský  - velitelem

                Karel Podhrázský – správcem nářadí a náčelníkem lezců

Ostatní funkcionáři podrželi své funkce i nadále.

Dne 2. 10. 1887 bylo pořádáno za všeobecného nadšení prvé veřejné cvičení,  jehož se zúčastnily sbory:

                                               z Čestic – 26 členů

                                               z Vimperka-Adolfova – 16 členů

                                               z Volyně – 32 členů

                                               ze Zdíkova – 7 členů

Cvičení se velice vydařilo. Odpoledne se konala veselice v „Olšinách“, večer byl věneček, který za povznesené nálady trval až do bílého dne. K 31. 12. 1887 čítal sbor 29 členů činných a 13 přispívajících.

Následujícího roku 1888 bylo usneseno zakoupit dvoukolovou stříkačku v ceně 405 zlatých.

Desetileté výročí založení sboru bylo oslaveno 22. Srpna. 1897 veřejným cvičením, veselicí v „Olšinách“ a večer divadelním představením „Čest hasičstva“

V roce 1893 byl založen hasičský sbor v Onšovicích a roku 1898 ve Lčovicích.

Počátkem nového století žije hasičský sbor ve Čkyni ve znamení organizačního upevňování. Ve vedení setrvávali osvědčení funkcionáři a sbor byl aktivní i po stránce finanční.

Dne 7. 10. 1900 obdržel sbor ze zemské pokladny dar 120 Kč pro věcné potřeby. Zakoupena byla berlová stříkačka od firmy Churaň v Hlinsku za 38 Kč a 60m hadic – 1m za 1,20 Kč.

Počátkem roku 1901 s potěšením zjišťujeme, že sbor dobrovolných hasičů ve Čkyni založil svou vlastní knihovnu. Že neměli hasiči ve Čkyni vždy na růžích ustláno, o tom svědčí zápis v kronice, z něhož vyplývá, že zájem o sbor mezi občanstvem v některém období upadal. Z tohoto nezdravého klidu byl sbor vyrušen požárem panské stodoly dne 20. 10. 1907. Sbory lčovický, onšovický a v prvé řadě čkyňský s velikou námahou a úsilím požár omezily pouze na budovu samu. Za tento úspěšný zásah obdržel sbor od dvou pojišťoven dar 90 Kč a od rodiny Claudi 150 Kč.

Dne 11. 10. 1908 byla zakoupena naší obcí na popud velitele a jednatele čtyřkolová stříkačka z Ústřední prodejny na Smíchově za 1800 Kč.

Roku 1912 byla pořádána oslava 25. Výročí trvání sboru a při této příležitosti byla svěcena i nová stříkačka. Při slavnosti zdůrazněna a vyzdvižena blahodárná, nezištná, ku prospěchu všem zaměřená činnost sboru nejen k dobru obyvatelstva v místě samém, ale i občanům v nejširším okolí. V době svého trvání se sbor zúčastnil 30 požárů. Za to se mu dostalo celé řady písemných uznání i hmotných darů, kterých si plně zasluhuje a váží. Během svého 25letého trvání si sbor pořídil již tři stříkačky a další výzbroj, zachraňovací materiál, skladiště, knihovnu a jiné vybavení.

O lásce ke sboru a k jeho poslání svědčí úctyhodná vytrvalost, se kterou celá řada přátel setrvala ve sboru od jeho založení. Jsou to:

                                               Jáchym Josef – truhlář

                                               Holeček František – kovář

                                               Járka Jan – bednář

                                               Dudák Alois – okr. Cestář

                                               Had Vojtěch – krejčí

                                               Mráz Jan – obuvník

                                               Nový Josef – zed. Polír

                                               Sittig Emanuel – obchodník

                                               Toman Josef – chalupník

                                               Vojtíšek Karel – chlupník

Osudný rok 1914 zasáhl nepříznivě i do veškeré činnosti všech hasičských sborů. Světová válka svými důsledky zapůsobila ničivě nejen na evropských frontách a bojištích, ale i ve spolkové a společenské práci. Povoláním velké většiny členů našeho sboru na frontu, byla zastavena a potlačena veškerá jeho činnost. Na celé čtyři roky se odmlčel i kronikář sboru, tak o válečné době 1914 – 1918 nemáme ani nejmenší historické zmínky. Výroční schůzí, plesů ani jiné činnosti spolkové nebylo. Poslední zápis s nadějí uvádí, že šťastnou náhodou nebylo ani požárů.

Dějinného dne 18. října 1918 – kdy správa a vláda našich věcí se dostává opět do rukou národa a lidu našeho – kdy zdeptaná, ponížená a zubožená naše vlast získává opět svobodu a samostatnost byl uspořádán zdejšími občany slavnostní průvod za účasti všech spolků a veškerého občanstva. U nynějších lip před hostincem u Králíčků pronesl řídící učitel Vavrýn krásnou povznášející řeč, v níž nadšeně promlouvá o významu svobody, o obětech, jež národu bylo nutno přinést, než této svobody konečně dosáhl.

Teprve nově uspořádanou řádnou valnou hromadou dne 11. ledna. 1920 navazuje sbor dobrovolných hasičů na čilou předválečnou činnost, která se opět s plnou chutí a silou počíná rozvíjet.

Zvoleni byli noví funkcionáři:

                               Králíček Antonín – starostou

                               Zámečník František – jednatelem

                               Járka Jan – pokladníkem

                               Holeček František – velitelem

                               Bečvář František – podvelitelem

                               Sieber Čeněk – náčelníkem lezců

                               Holeček Josef – náčelníkem stříkačů

                               Had Antonín – přísedícím

Sbor čítal 41 členů

Za svoji záslužnou činnost byl sbor u místního obyvatelstva velmi oblíben. Svědčí o tom sbírka, kterou občané uspořádali, aby si hasičský sbor mohl koupit potřebné hadice.

Sbírka vynesla 1600 Kč.

Je všeobecně známo, že dobrovolní hasiči v celé naší vlasti byli vždy nositelé kulturních tradic národa. Již jsme se zmínili o tom, že hasiči ve Čkyni měli na počátku století svou vlastní knihovnu. Divadelní tradice hasičů ve Čkyni je dosud v paměti těch nejstarších občanů. Hned po osvobození zahájil svou činnost zábavní výbor hasičského sboru. O jeho bohaté kulturní činnosti svědčí dochované knihy zápisů.

Hasičský sbor ve Čkyni a jeho členové pečovali o kulturní dění v obci a zachovávali především tradice ochotnického divadla. To byl záslužný čin v oblasti kultury, ale především nenahraditelný prostředek uvědomování lidu k vlasteneckému cítění, lásce k vlasti a národu. Byl to i zdroj vlastních finančních prostředků na nákup potřebného nářadí, náčiní, výzbroje a výstroje. Tak se dne 16. 10. 1921 sehráli divadelní představení „Sňatek na zkoušku“ s mimořádným úspěchem. Bližší podrobnosti se však již z archivních materiálů nedovídáme.

Dne 27. dubna 1922 vystupují ze sboru dobrovolných hasičů pro vysoký věk někteří zasloužilí členové, kteří stáli u kolébky sboru ve Čkyni a byli jmenováni čestnými členy. Bylo jim vysloveno vysoké uznání a ocenění. Je zajímavé, že právě v den, kdy odcházeli staří, byl dán prvý počin ke zbudování pomníku obětavosti a porozumění pro kulturně a hospodářsky důležitý čin pro rozvoj spolku, k postavení nového prostornějšího a nynějším potřebám vyhovujícího hasičského skladiště, z něhož pak vznikl dnešní hasičský dům.

Ve dnech 28. června až 2. července 1923 se konal v Praze I. Sjezd svazu dobrovolného hasičstva v impozantních rozměrech. V průvodu pochodovalo 50 000 hasičů z celé naší vlasti, zastoupeny byly 204 hasičské župy a 6058 sborů. V sekyrkových prostných vystoupilo 6000 cvičenců. Sbor ze Čkyně byl zastoupen 10 členy. Známe pouze jméno jediného zástupce. Byl jím br. Josef Hraše, jehož legitimační lístek pro účastníka sjezdu se dochoval.

Dne 5. srpna 1923 bylo ve Čkyni uspořádáno okrskové cvičení spojené s cvičením požárním na výletišti „U kapličky“. Sekyrkových prostných se zúčastnili 64 muži. Čistý výtěžek činil 5 754,80 Kč.

                                       

 

Vznik hasičského domu

Slavnostní předání hasičského domu

Rok 1924 byl pro náš sbor rokem nadšené práce, starostí a snažení směřujících k uskutečnění jediného smělého snu, postavení vlastního hasičského domu, o jehož vzniku a postupném vývoji je nutno se zmínit.

Dávnou, rozjitřenou bolestí hasičského sboru ve Čkyni bylo těsné, vlhké a nevhodné skladiště, které ke všemu ještě nebylo jeho vlastnictvím. Již dávno před válkou bylo jediným přáním, aby mohlo být zbudováno skladiště nové, po všech stránkách vyhovující. Je zcela pochopitelné, že do plodné doby všeobecného nadšení, po létech hrozné války, spadá též vznik našeho hasičského domu, který po věky bude hlásat obětavost našeho hasičstva, a to nejen majetného, nýbrž obyvatelstva všeho rozdílu.

Dne 8. února 1924 se na své členské schůzi sbor usnáší, aby místo pouhého skladiště byla postavena jednopatrová, na naše poměry monumentální budova. V přízemí by se mělo nacházet: hasičské skladiště, veřejná čítárna, zasedací síň, obecní úřadovna, poštovní úřad a byt pro sluhu. V prvním poschodí by se zřídil byt pro obvodního lékaře a byty pro občany.

25. února 1924 bylo započato s přípravnými pracemi na stavbě hasičského domu.

24. března 1924 byla dokončena vykopávka základů. Ještě v tomtéž měsíci byl položen první základní kámen na přední roh budovy vedle zahrady tehdejšího velkostatku. Kámen byl přivezen od jednatele sboru br. Františka Zámečníka. Po krátkém proslovu následoval za všeobecného nadšení přítomných slavnostní poklep na tento základní kámen spojený s vroucím přáním, aby budova splnila své poslání a zůstala základem další zdárné práce směřující k uskutečnění všech ušlechtilých idejí, jež hasičstvo na svém štítě nosí.

Stavba domu – jak ani býti nemohlo – téměř pohádkově rostla. Není – až na nepatrné výjimky – ve Čkyni dělníka, živnostníka, rolníka, úředníka, žen i dorostu obého pohlaví, kdo by jákýmkoliv způsobem nebyl, více či méně, dle své možnosti nepřispěl.

Naprosto není možné zachytit a vypsat všechny ty nesčíslné práce a oběti, jěž kdekdo s láskou, ochotou a sám přinášel k uskutečnění tohoto významného díla.

Nejpatrněji vyniká obětavost a nadšení, za kterého byl hasičský dům budován, z následujícího:

-          Stavba domu, dle střízlivého odhadu odborníků, by si vyžádala nákladu nejméně 400 000 Kč

-          Ve skutečnosti až do úplné výstavby bude na ni vydáno 200 000 Kč

 

Dům ten hlásati bude pro všechny věky všem mimojdoucím, ale hlavně všem budoucím, co dokáže sdružená láska a obětavost lidská.

Teprve budoucnost plně docení jeho morální, kulturní a sociální význam, jakož i duševní vyspělost všech těch současníků, kteří jakýmkoliv způsobem k postavení tohoto pomníku přispěli.

Slavnostní otevření hasičského domu se konalo dne 16. srpna 1925.

PROGRAM:

1.       Budíček v 5 hodin.

2.       Fotografováni členů sboru v 6 hodin.

3.       Rozdělení služby v 7 hodin

4.       Vítání hostů a sborů od 8 – 9 hod. Hudba 22 členná

5.       Slavnostní převoz strojů a hasičského nářadí ze staré zbrojnice do nové v 10 hodin.

6.        Slavnostní proslovy:

o    starosty sboru br. Antonína Králíčka

o    starosty obce br. Antonína Hada

o    předsedy okr. spr. komise ve Vimperku br. Jana Důry

o    župního dozorce „Volyňské župy č. 86“ br. Rota z Volyně

o    poslance NS Rudolfa Berana z Pracejovic

7.       Odpoledne sraz sborů a odchod s hudbou ke kapličce u Sedlce, kde se koná místní veselice s         různými zábavními podniky.

8.      Večer v hostinci u Králíčků je pořádán věneček.

V kronice pak následují podpisy zástupců sborů, většinou jen velitelů. je jich 20. Dále se podepsal poslanec Beran, další významní hosté a rodáci ze Čkyně. Celkem se zúčastnilo otevření hasičského domu ve Čkyni 180 hasičů.

           Celkový příjem slavnosti činil                   8 652,95 Kč

           Celkové vydání                                                5 409,78 Kč

                                Čistý zisk                                                            3 243,17 Kč

Dne 6. 3. 1927 byla ustanovena samostatná župa ve Vimperku, která byla rozdělena na tři okrsky: čkyňský, hoštický a zdíkovský. Do okrsku ve Čkyni patřily sbory: Čkyně, Bohumilice, Budilov, Smrčná, Bošice a Onšovice.

                                                          Slavnostní průvod k příležitosti předání hasičského domu

Dne 10 července 1927 se konal u příležitosti 40. výročí založení sboru dobrovolných hasičů ve Čkyni současně I. župní sjezd župy Vimperské. Podrobné záznamy o průběhu sjedu se nedochovaly. Nás nejvíce zajímá program 40. výročí založení sboru.

PROGRAM:

  1. Řazení průvodu na lčovické silnici v 9 hod.
  2. Průvod k hasičskému domu.
  3. Přivítání přítomných starostou sboru Ant. Králíčkem a proslovy dalších řečníků: župního starosty Jana Důry, poslance NS Rudolfa Berana. Dále promluvil župní vzdělavatel J. Hejlek, řed. měšť. školy ve Stachách.
  4. Vyznamenání zasloužilým členům sboru:

-         Václav Vavrýn (50 let)

-         Jan Járka st. (40 let)

-         Jar. Černý, Ant. Had, Jindřich Reif, Karel Roučka, Fr. Zámečník (všichni za 25 let činnosti)

Dopolední slavnost byla zakončena státní hymnou. Pak následovalo pěkně nacvičené hasičské cvičení. Odpoledne ve 14 hod. byl sraz pře hasičským domem a odchod na výletiště „U kapličky“ blízko Sedlce. Zde byla pořádána za krásného slunného počasí lidová veselice. O 20. hodině se konal společenský ples u Králíčků.

V roce 1929 dne 4. července uvolnili hasiči za Čkyně padlé stromy podél silnice do Vimperka, které byli vyvráceny při živelní pohromě a krupobití.

V roce 1930 byl ustanoven při sboru dobrovolných hasičů ve Čkyni ženský odbor, který měl 11 členek. Podrobnější zprávy o činnosti žen se bohužel ani v pozdějších letech nedochovaly.

Dne 2. července 1933 se sbor zastoupený několika svými členy zúčastnil kladení kamene k pomníku padlých ve Čkyni. Dne 20. Srpna 1933 byl pomník slavnostně odhalen.

Také odhalení pomníku padlých se zúčastnili členové hasičského sboru.

V životě sboru nebyli jen radostné události. Smutné chvíle nastaly vždy, když se sboru musel rozloučit s některým zasloužilým a obětavým členem.

Roku 1934 dne 19. února zemřel dlouholetý starosta sboru Antonín Králíček. Na jeho poslední cestě ho doprovodilo 280 bratrů hasičů ze Čkyně i ze širokého okolí a dále pak ohromné davy lidu zdaleka široka. Auto s tělesnými ostatky odjelo po silnici za Čkyni a pak do Prahy k zpopelnění. Bratr  Jan Vejšický, řídící učitel z Bohumilic ocenil jeho zásluhy a ve svém smutečním proslovu řekl: „Bratře Králíčku, sbor ti nikdy nezapomene, s čím jsi mu ve svém životě byl a co jsi pro sbor náš vykonal! Spi sladce!“

Nadšené a překrásné chvíle prožívalo pošumavské hasičstvo ve dnech 29. a 30. června 1935 ve Čkyni a ve Vimperku o sjezdu, který byl uspořádán k významnému aktu a poctě udělené župě Vimperské, nyní nositeli hrdého jména „JUGOSLÁVSKÉ č. 110.“ K slavnostnímu přejmenování župy Vimperské na Jugoslávskou sjelo se bratrstvo hasičské nejen z jižních oblastí republiky, ale i četné delegace z vnitrozemí, i zástupci našeho svazového i zemského. Byl to opravdový slavnostní křest a důkaz, jak vážně a hluboko tkví československo-jugoslávská vzájemnost v našem hasičstvu, důležité dnes složce našeho národa. Je to příklad nad jiné povzbuzující k dalšímu úsilí v prohlubování slovanské vzájemnosti obou našich národů, v jejichž žilách koluje jedna krev, bije jedno srdce.

Čkyně byla dne 29. června 1935 slavnostně vyzdobena prapory, slavnostní branou apod. Slavnost se konala před Památníkem osvobození. Zahájena byla za místní sbor vzdělavatelem Aug. Mutichem. Přivítal četné shromáždění, vzácné hosty a vysvětlil účel slavnosti. Župní jednatel Václav Vavrýn promluvil ve velmi procítěné řeči o bratrském národu jugoslávském, o jeho vzájemných stycích s naším národem a o významu dnešního setkání. Následovalo zdařilé požární cvičení místního okrsku. Po společném obědě bylo uspořádáno dobře připravené veřejné cvičení a družná hasičská zábava pod širým nebem v „Olšinách“ na břehu Volyňky. Druhý hlavní sjezdový den se konal ve Vimperku. Program byl podobný jako při slavnosti ve Čkyni. Sjezd se tedy vydařil, ale bohužel pro pasové obtíže se ho nezúčastnili zástupci bratrského hasičstva jugoslávského, jak původně bylo přislíbeno. Dodatečně obdrželi od „Savské Banoviny a Zágrebu“ kříž za zásluhy br. Václav Vavrýn – starosta a náčelník Vojtěch Toman.

Kniha zápisů konči několika dalšími běžnými zápisy, ale i zajímavými zápisy. Tak například hasiči vedli a řídili taneční kursy, hráli tradičně divadlo, ctili památku padlých dvouminutovým klidem, doprovázeli v hojném počtu své zemřelé a udržovali přátelské styky s okolními sbory.

V roce 1935 byla také umístěna poplachová siréna na hasičském domě pro účely CPO. Sirénu zakoupila obec.

První motorová stříkačka „Mára“ byla zakoupena až v roce 1937, u příležitosti župní slavnosti.

                                   Vedoucí funkcionáři hasičského sboru ve Čkyni v roce 1927

 

Těžká léta

Do historie našeho hasičského sboru ve Čkyni zasáhla i léta utrpení celého našeho národa, doba fašistické okupace, likvidace svobody našeho národa, naší republiky a omezení veřejného života. Byla to doba nejhoršího temna, zrůdného nacismu, válečného běsnění a utrpení mnoha národů Evropy. Bylo to období nesmyslných příkazů a zákazů, kterými byla jakákoli veřejná činnost hasičských sborů omezována, potlačována a zakazována. Z těchto důvodů postrádáme písemné materiály a doklady, které by dokumentovali příklady téměř ilegální a společenské aktivity. Praktická činnost členů hasičského sboru se omezovala pouze na likvidaci vzniklých požárů. Hasiči se však tajně scházeli v soukromí a žili dál svými hasičskými, výchovnými i vlasteneckými myšlenkami.

Podle vyprávění pamětníků Karla Košky z domu č. 15, Josefa Chvala z domu č. 42 a Václava Kouby z domu č. 28 byl na podzim roku 1944 uskutečněn tajně sraz velitelů z celého okolí. Účastníkům byly rozděleny úkoly pro případ převratu a ukončení války. Ani tato akce nezůstala bez následků. Našel se udavač a došlo k zatýkání. Prvním zatčeným byl Vojtěch Suchel, krejčí ze Čkyně, narozen 14. prosince 1905. Byl vězněn v Terezíně v cele smrti č. 44. Dalším zatčeným byl Vojtěch Toman, velitel sboru a obětavý činovník.

Podle knihy „Terezín – malá pevnost“, kterou napsal Václav Dřevo, je vylíčen tento koncentrační tábor jako jeden z nejhorších na našem území. Proto také jen málo vězňům bylo dopřáno spatřit slunko svobody. V cele č. 44 byli vězněni lidé ryzího, pevného a vlasteneckého cítění a uvědomělí političtí vězňové, kteří za své přesvědčení obětovali život. Věděli, že je čeká smrt hladem, nemocemi nebo kulkou nepříčetně opilého příslušníka zbraní SS. Naštěstí se oba naši z koncentračního tábora Terezín vrátili do své rodné obce. S novým elánem, avšak s podlomeným zdravím, se oba pustili do další obětavé práce v hasičském sboru obce.

                                 

 

Radostné dny osvobození

 Byl to radostný rozkvetlý máj. Osvobození vyvolalo v celé naší vlasti úlevu, nadšení, lásku a dík naším osvoboditelům. Osmý květen 1945 se stal slavným mezníkem v dějinách našeho lidu. Hrdinná Americká armáda přinesla na svých tancích svobodu mnoha evropským národům.

Radostná nálada ovládla i občany a mládež našeho městečka. Byli to opět členové našeho hasičského sboru, kteří po dlouhé a nucené přestávce se znovu chopili aktivní a činorodé práce pro obnovení činnosti, za další rozvoj a rozkvět hasičského sboru. Přihlásilo se mnoho mladých občanů a rozmnožili prořídlé řady naší dobrovolné hasičské organizace.

Velitelem hasičského sboru ve Čkyni se stal terezínský vězeň Vojtěch Toman. Tento zkušený funkcionář a obětavý hasič měl velké zásluhy na konsolidaci a upevnění sboru. Dosáhl dobrých výsledků v preventivní činnosti i ve výcviku zásahové jednotky. Druhý terezínský vězeň Vojtěch Suchel byl jmenován do funkce okresního velitele. Jeho bohatých hasičských znalostí bylo využito v rámci celého prachatického okresu. Funkci předsedy hasičského sboru ve Čkyni zastával vážený občan Jan Járka, který svou autoritou přispěl k organizačnímu upevnění sboru. Škoda, že poválečná historie požárního sboru nebyla zachycena v podrobných kronikářských zápisech. Je možno jen útržkovitě zaznamenat to, co zůstalo ze skromných písemných materiálů, nebo z ústního podání starších a žijících pamětníků.

Shrnutí činnosti našeho sboru nevystihuje vše, čeho bylo vykonáno. Hasiči pomáhali všude tam, kde bylo jejich práce třeba, a patřili vždy mezi nejaktivnější v naší obci. Dostalo se jim z úst stranických i státních orgánů vždy toho nejvyššího uznání a ocenění.

Po osvobození v roce 1945 přičiněním okresního velitele Vojtěcha Suchela bylo přiděleno do Čkyně z Volar požární vozidlo Glocker. S tímto vybavením zasahovali naši požárníci plných 20 let.

 

A léta plynula

 

V roce 1965 obdržel náš sbor dvoukolovou přívěsnou stříkačku DS 16 poháněnou benzínovým motorem. To je již stroj, který vyhovuje modernímu pojetí likvidace požáru.

V roce 1970 získal požární sbor moderní cisternu CAS – 25 RTO. Tento požární automobil s instalovaným požárním dělem slouží v době k rychlému a účinnému zásahu za každých podmínek.

Průběh oslav 90. výročí založení sboru ve Čkyni v roce 1977 měl důstojný a slavnostní ráz a těšil se velikému zájmu místních občanů, hostů i návštěvníků ze širokého okolí.

V tomto jubilejním roce pracoval výbor požárního sboru ve složení:

                               Bělecký Rudolf st. – předseda

                               Kuryl Jan – místopředseda

                               Bělecký Rudolf ml. – ref. mládeže

                               Vintr Josef – ref. CO

                               Martan Jan – ref. polit. výchovný

                               Rohlík Jindřich – jednatel

                               Holeček Miroslav – pokladník

                               Náhlík Karel – zást. velitele

                               Mácha Alois – ref. kulturní

                               Novotný František – ref. prevence

                               Holfeld Karel – řidič, člen výboru

                               Kůta Palvel – člen výboru

                               Robl Josef – ref. materiálně-techn.

                               Nezbeda Josef – člen výboru

                               Doležal Karel – ref. mládeže

V následujícím období bylo třeba organizačně upevnit okrskový systém, do něhož byly zařazeny požární sbory Čkyně, Dolany, Onšovice, Lčovice a Horosedly. Pravidelně každoročně se konaly okrskové soutěže v požárním sportu. Organizačním zabezpečením soutěže jsou pověřovány postupně všechny sbory v okrsku. Od roku 1979 si palmu vítězství a putovní pohár odnáší vždy dobře připravené družstvo z Dolan, které pak reprezentuje náš okrsek i v okresní soutěži. V roce 1983 se probojovalo i do krajské soutěže v Čes. Budějovicích. V poslední době se soutěže zúčastňují i ženy z Dolan a ze Čkyně a dosahují velmi pěkných výsledků.

                                                             

Naši požárníci se zúčastňují pravidelně prvomájového průvodu ve stejnokrojích, provádějí úklid i výzdobu obce. Provádějí preventivní prohlídky a odborně se školí v systému „Výcvikového roku“ zajímavou a přitažlivou formou s promítáním filmů a diapozitivů.

Dne 25. 7. 1980 předali zástupci okresního výboru požární ochrany i zástupci požární inspekce z Prachatic našemu sboru novou moderní závěsnou stříkačku PS 12 s kompletním vybavením.

V roce 1982 oslavil náš požární sbor 95. výročí založení. Při této příležitosti se v naší obci konala poprvé v historii sboru pod záštitou MNV, JZD a OV SPO okresní soutěž v požárním sportu. Byla velmi dobře organizačně zajištěna a proběhla v pěkném a přátelském ovzduší. Na slavnostní schůzi přednesli mladí požárníci zdravici a žáci školy velmi hodnotný kulturní program. U příležitosti 95. výročí založení sboru byli vyznamenáni čestnými odznaky, pamětními medailemi a diplomy zasloužilí členové našeho sboru. Všem vyznamenaným blahopřáli představitelé obce, zástupci stranických orgánů i OV SPO z Prachatic. Zvlášť milé a srdečné blahopřání přijal nejstarší člen našeho sboru Václav Kouba. Bylo mu 86 let a plných 66 roků je členem požárního sboru.

Na výroční členské schůzi v roce 1983 byl zvolen nový a rozšířený výbor:

                               Bělecký Rudolf st. – předseda

                               Hodina Jos. ml. – člen výboru

                               Holfeld Karel – člen výboru

                               Kainc Josef – člen výboru

                               Kavlík Dominik – pokladník

                               Kohout Karel – ref. mládeže

                               Kuryl Jan – místopředseda

                               Kůta Pavel – reviz. účtů

                               Louda Ivo – zást. velitele

                               Lukeš Václav – člen výboru

                               Mácha Alois – ref. kulturní

                               Máchová Helena – ref. žen

                               Martan Jan – ref. pol. vých.

                               Medek Alois – jednatel

                               Náhlík Karel – velitel

                               Náhlíková Zdena – rev. účtů

                               Nezbeda Josef – ref. org.

                               Novotný František – ref. prev.

                               Robl Josef – ref. mat. tech.

                               Tomášek Josef – člen výboru

                               Vintr Josef – ref. CO

                               Zíka František – člen výboru

Preventivně výchovné akce měli vždy vysokou účinnost a společenskou prospěšnost. Pravidelně se uskutečňují rozhlasové relace a besedy s mládeží ve škole. Je to i dnes účinná forma protipožární prevence, zejména proti dětské požárnosti.

Charakteristickým rysem členů naší ZO SPO je pracovní iniciativa a společenská angažovanost. Proto naše organizace jako složka NF, si vydobyla dobré jméno a požívá vysoké společenské autority.

Již v roce 1984 se výbor ZO SPO rozhodl uskutečnit přístavbu požární zbrojnice a vybudovat věž na sušení hadic. Stavba pokračovala velmi rychle dopředu, pracovalo se v sobotu i po večerech a 30. srpna 1985 se uskutečnilo slavnostní otevření. Na tomto krásném a potřebném díle bylo odpracováno 1 184 hodin zdarma a postupně se vystřídalo na této stavbě 78 požárníků. Hodnota díla činila 343 000 Kč

V upomínku za dobrou organizátorskou práci, iniciativu a pracovní aktivitu obdrželi členové sboru Dominika Kavlík a Karel Náhlík čestné uznání za výstavbu obce.

Finanční náklady 160 000 Kč. Dík patří všem, kteří toto významné dílo pomáhali uskutečnit.

Poslední výroční schůze naší ZO SPO se konala 21. 9. 1985 v agitačním středisku Kulturního domu. Na této schůzi byli zvoleni následující členové výboru:  

                               Bělecký Rudolf – předseda

                               Kuryl Jan – místopředseda

                               Martan Jan – ref. polit. výchovy

                               Novotný František – ref. prevence

                               Náhlík Karel – velitel

                               Medek Alois – jednatel

                               Kavlík Dominik – pokladník

                               Nezbeda Josef – ref. org.

                               Robl Josef – ref. mat. tech.

                               Doležal Karel – ref. CO

                               Kohout Karel – ref. mládeže

                               Máchová Helena – ref. žen

                               Louda Ivo – zást. velitele

                               Mácha Alois – ref. kulturní

                               Hodina Josef ml. – člen výboru

                               Náhlíková Zdeňka – rev. účtů

                               Kůta Pavel – rev. účtů

                               Staněk František – rev. účtů

                               Kainc Josef – člen výboru

                               Lukeš Václav – člen výboru

                               Tomášek Josef – člen výboru

                               Zíka František – člen výboru

21.8.1986 nám byla přidělena Avia, starou PS 12 převzal sbor dobrovolných hasičů Smrčná.

V roce 1987 nám byl přidělen byt po panu Racochovi, který jsme přestavěli na klubovnu.

V listopadu 1989 nám předal HZS Prachatice cisternu CAS – 24 RTO, hasičské vozidlo bylo staré 5 let. Naše stávající cisterna byla předána hasičům do Ktiše

Po roce 1990 jsme usilovali o navrácení Hasičského domu, který naši předkové vybudovali. V ten samý rok vyšel zákon o navrácení majetku, na hasičské sbory se však tento zákon nevztahoval a dodnes Hasičský dům patří obci.

Obec nám pomohla získat sklady po společnosti Telecom, tyto sklady jsme přestavěli a dnes je využíváme jako garáže a sklad PHM.

V roce 1990 byla dokončena výstavba požární nádrže, která sloužila nejen pro technické účely, ale i pro rekreaci.

23. 5. 1992 jsme oslavili 105. výročí založení našeho sboru. Oslavy se zúčastnili členové našeho sboru, sbory z blízkého okolí: SDH Onšovice, SDH Dolany, OS Prachatice a Obecní úřad Čkyně.

V době 110. výročí pracoval výbor ve složení:

                               Náhlík Karel – starosta

                               Švec Stanislav – zástupce starosty

                               Kainc Josef – velitel

                               Tomášek Josef – zástupce velitele

                               Louda Ivo – strojník

                               Churaň Radek – preventista

                               Náhlíková Zdena – jednatel

                               Kavlík Dominik – hospodář

                               Hodina Josef – kulturní referent

                               Šabouková Ludmila – referentka žen

                               Tomášková Květa – kronikář

                               Lukeš Václav – referent MTZ

                               Kožený Jaroslav – referent CO

                               Bělecký Rudolf st. – člen výboru, čestný předseda

                               Dudák Josef – revizní komise

                               Kůta Pavel – revizní komise

V roce 1996 byl vyznamenán náš dlouholetý člen Rudolf Bělecký st. u příležitosti svých 80tých narozenin, které zároveň v tomto roce slavil, mu byla udělena medaile Řád sv. Floriána. Tato medaile byla předána jako první v rámci okresu.

23. srpna 1997 jsme oslavili 110. výročí hasičského sboru. Oslava to byla nádherná. Nablýskaná červená technika zaplnila půl náměstí. To hlavní však začalo odpoledne. Dvaadvacet hasičských sborů včetně německého pochodovalo podle kapely vimperské hudební školy. Stará garda v dobových uniformách a parádních přilbicích na sebe poutala pozornost. Na náměstí zazněly rázné povely a hasičstvo se seřadilo k slavnostní ceremonii. Po položení věnce k pomníku padlých se slova ujali dva starostové: ing. Stanislav Chval, starosta obce a Karel Náhlík, starosta hasičského sboru ve Čkyni. Následovala nevšední událost, mladý čkyňský kněž, p. Jan Lacki, posvětil během krátkého obřadu hasičskou techniku a pomodlil se za všechny, kteří jsou ohrožováni ohněm.

                                     Oslava 110. výročí

Na 260 hasičů a četné obecenstvo se pak odebralo na fotbalové hřiště, kam vzápětí přijelo zásahové auto s profesionály, kteří předvedli vyprošťování „zraněných“ z vraku auta. O úsměvy nebyla nouze, když začala soutěž s historickou, ale stále dobře fungující stříkačkou. Nezáleží kdo vyhrál, ale klidně můžeme říct, že to byli čkyňské ženy. Tečkou za celou zábavou byla taneční zábava v místním Kulturním domě.

V roce 2000 náš sbor zakoupil z truhlárny netolice přívěs s PS 12. Ta byla upravena pro soutěžní účely.

2. července 2000 jsme na oplátku navštívili naše kolegy z Schönangeru, ti oslavovali 125. výročí založení jejich sboru. Zahrnuli nás příjemnou hudbou, dobrým jídlem a svou srdečností.

V roce 2002 opět náš sbor slavil založení sboru a to 115. výročí. 20. dubna jsme se sešli před hasičským domem, po společném fotografování a prohlídce zbrojnice jsme se odebrali do sálu Kulturního domu. Na slavnostní schůzi zhodnotil starosta sboru p. Kavlík Dominik práci sboru za uplynulých 5 let. Po té byli vyznamenáni naši aktivní členové a svou návštěvou nás poctil i místní kněz p. Janoušek.

                                                     Oslava 115. výročí

V roce 2003 nám odprodal Dřevostroj Čkyně ještě jednu PS 12, která niní slouží jako zásahová.

V roce 2005 nám Obecní úřad zakoupil plovoucí čerpadlo Honda OHV. Je to vítaný pomocník v naší hasičské práci.

V roce 2007 oslavil čkyňský hasičský sbor 120. výročí od založení sboru, oslava to byla vskutku velkolepá. Na fotbalovém hřišti proběhl zásah místní JSDH. Samozdřejmostí byla také soutěž s historickou stříkačkou.

Rok 2011 se nesl ve znamení budování a modernizace techniky, byla postavena hasičská pergola a zakoupen automobil značky VW Transporter. Obě nové věci byly svěceny naším knězem p. Janouškem.

Oslava 125. výročí od založení čkyňského sboru probíhala v místním Kulturním domě dne 28. 4. 2012

           

 


Seznam starostů a předsedů od vzniku hasičského sboru ve Čkyni

1.       Josef Martan

2.       Alois Černý

3.       Josef Jáchym

4.       Antonín Králíček

5.       Václav Vavrýn

6.       Jan Járka

7.       Rudolf Bělecký

8.      František Staněk

9.       Karel Náhlík

10.   Dominik Kavlík

11.    Josef Kainc

 

Seznam velitelů hasičského sboru ve Čkyni

1.       Jan Stříteský

2.       L. Pokorný

3.       Vojtěch Valášek

4.       Václav Zámečník

5.       Václav Vavrýn

6.       František Holeček

7.       František Bečvář

8.      Vojtěch Toman

9.       Josef Kuryl

10.   Karel Náhlík

11.    Josef Kainc

12.    Josef Tomášek

TOPlist